Síť očních klinik LEXUM pečuje o váš zrak již více než 30 let.

LEXUM

<blockquote>„Oftalmologie je fascinující obor. Oční lékaři mají v rukou mimořádnou možnost lidem zásadně zlepšovat zrak, nebo dokonce zabránit jeho ztrátě. Pacientům a klientům tak pomáhají nejen se zdravím&nbsp;očí, mají vliv i na kvalitu jejich života, sebevědomí a v&nbsp;neposlední řadě na možnost se bez problémů sami o sebe postarat. V&nbsp;Lexum vidím velkou osobní a společenskou odpovědnost a vážím si toho, že mohu být jeho součástí,“ říká Ing. Tomáš Tarcala, generální ředitel Lexum v&nbsp;České republice.</blockquote>Síť očních klinik Lexum je od 1. října 2025 součástí skupiny EssilorLuxottica, největšího světového výrobce brýlí a zdravotnických technologií. Ke spojení došlo díky fúzi se skupinou Optegra, do níž patří také oční kliniky Lexum.<blockquote>„Lexum se s EssilorLuxottica propojuje postupným nastavováním procesů. Integrace neprobíhá překotně, a to dává oběma stranám čas najít způsob práce, který bude pro všechny přínosný, a identifikovat oblasti, ve kterých se můžeme vzájemně podporovat. Pro širší skupinu EssilorLuxottica jsou velmi cenné klinické zkušenosti lékařů a personálu klinik, pro Lexum je pak klíčovou silnou stránkou stále dostupnější moderní vybavení a pokročilé oftalmologické přístroje,“ popisuje Marco Strafella, regionální personální ředitel společnosti EssilorLuxottica.</blockquote>Ve vedení společnosti nový generální ředitel využije především zkušenosti s řízením transformačních změn, integrací i stabilizacemi firem. „Tomáš přináší silnou kombinaci manažerských zkušeností, obchodního přístupu a porozumění zdravotnickému sektoru, díky čemuž má velmi dobré předpoklady vést Lexum v jeho další etapě rozvoje. Do společnosti přichází po období dynamického růstu, které zahrnovalo úspěšné akvizice i významné rozšíření sítě pod vedením PharmDr. Michala Krejsty. V dalším období se Lexum v České republice zaměří na další posilování své pozice na trhu a zároveň bude nadále poskytovat vysoce kvalitní zdravotní péči postavenou na klinické odbornosti, moderních technologiích a důvěře našich pacientů,“ říká Dr. Aleksandra Spencer, provozní ředitelka skupiny Optegra.<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/dJb4RkDoRQJXm7baLjT7Yg2ggda9rhrR" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media><blockquote>Ing. Tomáš Tarcala generální ředitel Lexum Česká republikaTomáš Tarcala dříve působil ve společnostech jako Reckitt, Stock nebo Jacobs Douwe Egberts. Jeho kariéra ho zavedla do řady zemí i na různé kontinenty – pracoval mimo jiné v&nbsp;USA, Velké Británii, Itálii i v&nbsp;Hong Kongu.&nbsp; Kromě řízení společností se věnoval také obchodu a marketingu. Od 1. května 2026 stojí v čele sítě očních klinik, ambulancí a optik Lexum v České republice.</blockquote>

Novým generálním ředitelem Lexum je Tomáš Tarcala

Podle dat ÚZIS* je v České republice každoročně s diagnózou glaukom léčeno přibližně 200 tisíc pacientů. Pokud k nim připočteme i osoby, které jsou kvůli podezření na glaukom a&nbsp;přítomnosti rizikových faktorů dlouhodobě sledovány u očních lékařů, jde celkově o více než 340 tisíc lidí ročně. Právě tato skupina ukazuje, jak významnou zátěž glaukom pro zdravotní systém představuje. Odborné odhady přitom hovoří o tom, že skutečný počet lidí žijících s tímto onemocněním může&nbsp;být výrazně vyšší, protože velká část nemocných o tom, že&nbsp;trpí zeleným zákalem, neví. Častý záchyt bývá v období, kdy si lidé k lékaři přicházejí pro první brýle na čtení.&nbsp;Celosvětově trpělo glaukomem v roce 2020 přibližně 76 milionů lidí a podle dlouhodobých projekcí může jejich počet do roku 2040 vzrůst až na 111,8 milionu. Souvisí to i se stárnutím populace, protože glaukom je onemocnění, jehož riziko stoupá progresivně s věkem. Glaukom je po šedém zákalu druhou nejčastější příčinou slepoty na světě.<h4>Nebezpečí vysokého nitroočního tlaku</h4>Jedním z hlavních rizikových faktorů glaukomu je zvýšený nitrooční tlak. Ten vzniká v důsledku nerovnováhy mezi tvorbou a odtokem nitrooční tekutiny (tzv. komorové vody), která v oku neustále cirkuluje, udržuje jeho tvar a zajišťuje výživu. Pokud je však její odtok zhoršený, tlak v oku stoupá a může postupně utlačovat a poškozovat zrakový nerv, který začne odumírat. Záludnost spočívá v tom, že zvýšený tlak většina pacientů necítí. Existuje navíc i tzv. normotenzní glaukom (neboli typ glaukomu s&nbsp;otevřeným úhlem), kdy dochází k poškození zrakového nervu i při hodnotách tlaku v normálním rozmezí. Proto je velmi důležité docházet na komplexní preventivní prohlídky ke svému očnímu lékaři, a odhalit případný zelený zákal co nejdříve. Včasnou léčbou lze oddálit rozvoj komplikací a zpomalit progresivní postup nemoci.<blockquote>„U glaukomu platí jednoduché pravidlo: co je jednou poškozené na zrakovém nervu, už nedokážeme vrátit zpět. Léčbou umíme nemoc alespoň zpomalit a často stabilizovat, ale klíčové je přijít včas,“ říká MUDr. Martin Fučík, primář oční kliniky Lexum.</blockquote><h4>Moderní diagnostika dokáže zachytit glaukom dříve</h4>Zatímco dříve se diagnostika glaukomu opírala téměř výhradně jen o měření nitroočního tlaku a vyšetření zorného pole, dnešní oftalmologie má k dispozici i další vysoce přesné zobrazovací metody. Patří mezi ně zejména optická koherenční tomografie (OCT), která umožňuje detailně sledovat změny na zrakovém nervu ještě dříve, než si jich pacient sám všimne.<h4>Šel si pro brýle, odešel s&nbsp;diagnózou</h4>Zkušenost se záludností tohoto onemocnění má i pan Michal, který se o své nemoci dozvěděl náhodou. „Neměl jsem výrazné příznaky. K očnímu lékaři mě přivedlo mírné zhoršení zraku – myslel jsem si, že se mi jen zhoršily dioptrie a budu potřebovat silnější brýle. Paní doktorka mi tehdy důrazně vysvětlila, že jsem měl přijít mnohem dříve, protože šlo o zelený zákal, který je potřeba řešit včas,“ popsal pacient.<blockquote>Z&nbsp;ambulance své oftalmoložky tak zamířil ke specialistům, kteří se pacientům se zeleným zákalem věnují. Oční tlak se ale nepodařilo stabilizovat léky, následovala tak konzultace kvůli operaci. „Věděl jsem, že operace mě sice nevyléčí, ale může onemocnění zpomalit nebo zastavit a zabránit dalšímu zhoršování zraku. S tím jsem souhlasil. Operace proběhla úspěšně a oko se podařilo stabilizovat. Po několika letech jsem podstoupil zákrok i na druhém oku,“ vzpomíná pan Michal. Nyní má v&nbsp;obou očích malé implantáty, které pomáhají odtoku přebytečné tekutiny a udržují tak nitrooční tlak v&nbsp;normě. „Implantáty v očích mě nijak neomezují. Na začátku, když jsem si vyslechl diagnózu, byly moje pocity smíšené. Nejprve jsem vůbec netušil, o jak závažné onemocnění se jedná. Když mi paní doktorka vysvětlila, co glaukom znamená, vyčítal jsem si, že jsem návštěvu očního lékaře neřešil dříve. Napadlo mě také, zda nepřijdu o zaměstnání. Pracoval jsem totiž u ozbrojených složek, konkrétně u Vězeňské služby ČR. V této profesi je zdravotní stav velmi důležitý a obával jsem se, zda budu moci dál vykonávat svou práci. Díky léčbě mě ale onemocnění nelimitovalo a mohl jsem pracovat dál,“ dodal pan Michal.&nbsp;</blockquote><h4>Léčba 21. století: Od kapek po mikrostenty</h4>Přestože glaukom zatím nelze zcela vyléčit, moderní medicína nabízí širokou škálu možností, jak jeho průběh alespoň zpomalit a někdy i úplně zastavit. Cílem léčby je vždy snížení nitroočního tlaku na tzv. cílovou hodnotu, která minimalizuje riziko dalšího poškození zrakového nervu. Postup se volí individuálně – od očních kapek, které lokálně snižují tvorbu tekutiny nebo zlepšují její odtok, přes laserové zákroky až po různé typy chirurgických antiglaukomových výkonů.Trendem posledních let je tzv. MIGS (mikroinvazivní glaukomová chirurgie). „Jde o velmi šetrné zákroky, kdy do oka implantujeme miniaturní stenty nebo drenážní implantáty – zjednodušeně řečeno malé trubičky tenčí než lidský vlas. Ty fungují jako bypass, kterým tekutina bezpečně odchází z oka ven, čímž se sníží vysoký tlak, který je pro zrak pacientů nebezpečný,“ popisuje moderní postupy MUDr. Martin Fučík, primář oční kliniky Lexum.<blockquote>Kdo by měl zpozornětRiziko glaukomu roste s věkem, významnou roli hraje i rodinná zátěž, výrazné oční vady nebo třeba úraz oka. Na preventivní prohlídky by měli chodit pravidelně zejména:<ul><li>lidé po 40.– 45. roce věku a kuřáci (riziko stoupá progresivně s&nbsp;věkem),</li><li>ti, kteří mají glaukom v&nbsp;rodině (lidé s pozitivní rodinnou anamnézou mají až 4-9 x vyšší riziko vzniku glaukomu),</li><li>lidé s&nbsp;přidruženými onemocněními (např. s diabetem nebo vysokým krevním tlakem),</li><li>silně krátkozrací a pacienti po úrazech či poranění oka.</li></ul></blockquote><h4>Prevence je klíčová. Zvlášť po 45. roce věku</h4>Odborníci doporučují absolvovat preventivní oční vyšetření minimálně každé čtyři roky, po 45. roce věku i častěji, dle doporučení lékaře. Preventivní prohlídky i následnou léčbu hradí zdravotní pojišťovna. „Určitě bych všem doporučil, aby nezanedbávali preventivní prohlídky. Oči máme jen jedny a jejich poškození se často nedá vrátit zpět. Návštěva očního lékaře alespoň jednou za dva roky nikoho časově nezatíží, ale může včas odhalit závažné onemocnění a zachránit zrak,“ říká z&nbsp;vlastní zkušenosti pan Michal.&nbsp;„V léčbě glaukomu dnes dosahujeme výrazně lepších výsledků než před dvaceti lety. Máme širší spektrum možností, jak pacientům pomoci a dokážeme tak léčbu přizpůsobit konkrétnímu pacientovi. Největší podíl úspěšnosti ale stále rozhoduje včasná diagnostika,“ zdůrazňuje MUDr. Fučík.<h4>Světový týden glaukomu připomíná jediné: nepodceňujte prevenci</h4>Světový týden glaukomu (8.–14. března 2026) má za cíl upozornit veřejnost na rizika tohoto onemocnění a význam včasného záchytu. „Mnoho pacientů přichází pozdě jen proto, že neměli žádné potíže. U glaukomu je prevence skutečně klíčová. Čím dříve nemoc odhalíme, tím větší šanci má pacient si svůj zrak uchovat,“ uzavírá MUDr. Fučík.<hr>* Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS), sledovaná data v&nbsp;období 2018–2023

V Česku žijí statisíce lidí s glaukomem. Velká část z nich o nemoci neví

Podle odborníků dnes obtíže spojené se suchým okem zažívá až třetina dospělé populace. Dlouhé hodiny u obrazovek, klimatizované prostředí i nošení kontaktních čoček přispívají k tomu, že slzný film – přirozená ochranná vrstva oka – nefunguje tak, jak má.<h2>Slzný film: neviditelný, ale klíčový</h2>Slzný film není jen voda. Skládá se ze tří vrstev – vodní, tukové a hlenové. Ty společně chrání a vyživují povrch oka, zvlhčují rohovku, zajišťují ostré vidění a umožňují hladké mrkání bez tření. Když ale některá z těchto složek nefunguje správně nebo je jí nedostatek, dochází k nestabilitě slzného filmu, což bývá častou, ale nenápadnou příčinou potíží se zrakem. Oko se rychleji vysušuje, vzniká podráždění a při dlouhodobém trvání i zánětlivé změny.<blockquote>„Syndrom suchého oka je charakterizován narušením tvorby nebo složení slzného filmu. Pokud je jeho ochranná vrstva dlouhodobě oslabená, zvyšuje se tření mezi víčky a rohovkou a vznikají mikrotraumata, která mohou vést k opakovaným zánětům,“ vysvětluje MUDr. Enkela Hrdličková, lékařka a specialistka na suché oko z oční kliniky Lexum.</blockquote><h2>Digitální doba očím nesvědčí</h2>Jedním z hlavních viníků syndromu suchého oka je digitální přetížení. Při práci na počítači nebo sledování mobilu totiž klesá frekvence mrkání až o desítky procent. Oko se tak méně přirozeně zvlhčuje a slzný film se rychleji rozpadá.Riziko zvyšují také hormonální změny (např. menopauza), autoimunitní onemocnění, některé léky, prodělané oční operace nebo třeba klimatizované či znečištěné prostředí.<h2>Kdy vyhledat lékaře?</h2>Typické první signály suchého oka jsou:·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; zarudlé a unavené oči·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; citlivost na světlo·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; rozmazané vidění, které se po mrknutí zlepší·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; pálení, řezání nebo pocit písku v&nbsp;očíchPokud se tyto obtíže opakují nebo zhoršují, je vhodné vyšetření u oftalmologa. Moderní diagnostika dnes dokáže bezkontaktně změřit stabilitu slzného filmu a zobrazit stav mazových žláz ve víčkách.<h2>Léčba: od kapek po přístrojovou terapii</h2>Základem léčby bývají zvlhčující kapky – tzv. umělé slzy. Jejich úkolem je stabilizovat slzný film a zmírnit nepříjemné projevy. Ne všechny kapky jsou však stejné a výběr by měl odpovídat konkrétní příčině potíží.<blockquote>„Součástí terapie může být také úprava pracovního prostředí, pravidelné přestávky při práci na počítači, dostatečný pitný režim či doplnění některých živin, například vitamínu A nebo omega-3 mastných kyselin,“ dodává MUDr. Hrdličková</blockquote>U těžších forem existují i přístrojové metody léčby, které podporují obnovu rovnováhy slzného filmu a dokáží problém řešit trvale. Jednou z nich je například terapie Rexon-Eye, využívající nízkoenergetická vysokofrekvenční elektrická pole, která podporují regeneraci buněk a obnovu rovnováhy slzného filmu. Ošetření je neinvazivní a probíhá ambulantně. Celá procedura trvá pár minut a pacient během ní pouze odpočívá se zahřívanou maskou na očích.Léčba musí být v&nbsp;tomto případě individuální a komplexní. Pokud existuje podezření na systémové onemocnění, spolupracují oftalmologové i s dalšími specialisty – například revmatology nebo endokrinology. Chronické suché oko totiž není jen otázkou komfortu, dlouhodobé dráždění může vést k poškození rohovky a výraznému snížení kvality života.

Slzy nejsou jen voda. Syndrom suchého oka trápí až třetinu dospělých

<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/oQMZYFdpYZXNYy09oqj5zVOdr9PUvm6Z" alt="Poslechněte si celý rozhovor" visible_alt="true" url="https://www.mujrozhlas.cz/dobre-dopoledne/poradna-pro-zdravi-ocni-lekar-jakub-ventruba-o-laserovych-operacich-oci" content_type="image/png" type="image"></component-embed-media>

O laserových operacích na vlnách Českého rozhlasu

Poslechněte si celý rozhovor ⤵️<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/14HcJoXiOWWF1vw9bdMZrBG1ds2IsBBA" alt="" visible_alt="true" url="https://strednicechy.rozhlas.cz/diabeticka-retinopatie-je-zradne-ocni-onemocneni-muze-skoncit-az-slepotou-klicem-9586368" content_type="image/png" type="image"></component-embed-media>

Diabetická retinopatie pohledem pacientky a lékaře

Oko je mimořádný orgán, kterým získáváme až 80 procent informací o světě. Když se v něm něco pokazí, okamžitě to ovlivní kvalitu života. Moderní oftalmologie však dnes dokáže řešit i problémy, kterých se lidé ještě donedávna obávali.&nbsp;<blockquote>„Když jsem končil jako student a začal jsem pracovat, tak se za těch 30 let zkušeností odehrály tři velmi důležité věci. Masivním způsobem se rozšířilo používání nitroočních čoček – lidem měníme čočky a dáváme tam umělé. Existuje široké spektrum očních implantátů, které lidem umožňují rehabilitovat zrak dvacetiletého člověka. Druhá věc je rozřešení operace sítnice a sklivce a třetí věc je anti-VEGF terapie, tj. nitrooční injekce. To, že jsme začali lidem píchat do oka léky, je obrovský přelom,“ říká k rozvoji oftalmologie oční chirurg Pavel Němec, který má na kontě více než 30 tisíc operací očí.</blockquote>Dodává, že české zdravotnictví je podle něj na světové úrovni: „Patříme kvalitou zdravotnictví mezi absolutní elitu světa, rozhodně jsme v 10 procentech nejlepších zemí,“ míní MUDr. Němec.Celý rozhovor si můžete poslechnout <a target="_blank" href="https://plus.rozhlas.cz/jeste-pred-par-desetiletimi-nemeli-ocni-lekari-nekterym-pacientum-jak-pomoci-9577205">zde</a>.

Ještě před pár desetiletími neměli oční lékaři některým pacientům jak pomoci. Dnes už to neplatí, říká MUDr. Němec v Hovorech Českého rozhlasu

<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/zUqaBYD70yQ7zek56UgbKJBwSPSWQJ5a" alt="" visible_alt="true" url="https://www.mujrozhlas.cz/dobre-dopoledne/poradna-pro-zdravi-ocni-lekarka-vera-kalandrova-o-nemocech-sitnice" content_type="image/png" type="image"></component-embed-media>