Síť očních klinik LEXUM pečuje o váš zrak již více než 30 let.

LEXUM

V rozhovoru se věnuje také tomu, co všechno lze z očí vyčíst o našem celkovém zdraví a proč některé změny zraku dlouho nemusíme sami zaznamenat.Celý rozhovor si můžete poslechnout <a target="_blank" href="https://www.mujrozhlas.cz/hovory/zeleneho-ani-sedeho-zakalu-si-lide-dlouho-nemusi-vsimnout-varuje-oftalmolog-nemec">zde. </a>

Nakolik platí v medicíně známé rčení, že oči jsou oknem do duše?

Celý záznam rozhovoru si můžete poslechnout <a target="_blank" href="https://www.mujrozhlas.cz/kava-o-ctvrte/vase-kazdodenni-inspirace-svetlo-nase-oci">zde</a>.

Světlo a naše oči. Jak světlo ovlivňuje náš zrak?

V pořadu <a target="_blank" href="https://www.mujrozhlas.cz/dobre-dopoledne-s-ceskym-rozhlasem-brno/poradna-pro-zdravi-optometrista-ondrej-vlasak-myty-o">Poradna pro zdraví</a> Českého rozhlasu Brno vysvětluje, jak je to s nošením brýlí, modrým filtrem i možnostmi moderních úprav brýlových čoček.

Zhoršuje se zrak pravidelným nošením brýlí? Pomáhá modrý filtr při práci s počítačem?

O prevenci, varovných příznacích i budoucnosti očního lékařství mluví MUDr. Pavel Němec, lékařský ředitel sítě očních klinik Lexum, v podcastu <a target="_blank" href="https://podcasty.seznam.cz/podcast/mudrovani-s-danielou/oko-je-okno-do-celeho-organismu-prozradi-cukrovku-i-roztrousenou-sklerozu-kdy-jit-urcite-na-ocni-668739">MUDrování</a> pro Proženy.cz.

Oko je skutečně oknem do našeho zdraví. Vysvětluje lékařský ředitel Lexum MUDr. Pavel Němec

<blockquote>„Podobné případy po zatmění Slunce skutečně vídáme. Pacienti přicházejí s rozmazaným centrálním viděním nebo tmavou skvrnou před okem. U některých se zrak během několika měsíců zlepší, u jiných zůstávají trvalé následky ve formě trvalého výpadku v centru zorného pole, horší ostrosti vidění nebo poruchy vnímání barev. Vše záleží na míře poškození nervových buněk v&nbsp;centru sítnice.,“ říká MUDr. Pavel Němec, lékařský ředitel sítě očních klinik Lexum.</blockquote>Proč je pohled do Slunce tak nebezpečný?To, že vidíme svět kolem sebe, umožňuje světlo vstupující do oka. Pokud se ale člověk dívá přímo do Slunce, celý optický aparát oka soustředí světelné paprsky na sítnici podobně, jako lupa soustředí světlo na papír. Intenzivní světlo tak může poškodit světločivné buňky teplem i chemickými reakcemi vyvolanými světelnou energií „Nejvíce je ohrožena žlutá skvrna (makula), která zajišťuje ostré centrální vidění a umožňuje nám dělat činnosti jako je čtení, řízení auta, sledování televize nebo rozeznávání tváří,“ vysvětluje MUDr. Pavel Němec.Právě zatmění bývá zrádnější než běžný pohled do SlunceMnoho lidí se domnívá, že když Měsíc zakryje velkou část slunečního kotouče, riziko pro oči se výrazně snižuje. Podle oftalmologů je to ale jeden z nejčastějších a nebezpečných omylů. „Při zatmění není Slunce tak oslnivé, proto máme tendenci se do něj dívat mnohem déle. Přesto je množství škodlivého záření stále dostatečné k poškození sítnice.“ Jak rychle může ke zranění dojít, závisí přitom právě na délce pohledu. „Riziko vzniká již během několika vteřin, maximálně desítek vteřin přímého sledování Slunce. Čím déle se člověk dívá, tím větší je pravděpodobnost poškození, které může být trvalé.“Pozor, poškození nebolíDalším nebezpečím je, že na rozdíl od běžných poranění oka člověk často vůbec netuší, že si zrak poškodil. Sítnice totiž neobsahuje receptory bolesti. Krátce po pohledu do Slunce se tak může objevit pouze oslnění nebo barevné změny podobné těm, které známe při pohledu do žárovky. Skutečný pokles zrakové ostrosti a poškození struktury sítnice ale typicky nastává až za několik hodin.&nbsp;Prvními příznaky bývá:·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; rozmazané centrální vidění,·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; tmavá nebo světlá skvrna uprostřed obrazu,·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; pokřivené linie,·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; zhoršené vnímání barev,·&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; přetrvávající oslnění.Následky mohou být trvalé „Specifická léčba poškození sítnice po přímém pohledu do Slunce v podstatě neexistuje. Po světelném poškození pacienty pravidelně sledujeme pomocí OCT vyšetření centra sítnice. Některé léčebné postupy, například kortikoidy, antioxidanty nebo neuroprotektiva, byly sice zkoušeny, jejich přínos ale není podložen robustními studiemi,“ říká MUDr. Pavel Němec, lékařský ředitel sítě očních klinik Lexum. Rozsah poškození tedy přímo závisí na tom, jak výrazně byly zasaženy nervové buňky v centru sítnice. „U části lidí se vidění postupně zlepší, u jiných zůstává trvalý výpadek v centru zorného pole, horší ostrost vidění nebo porucha vnímání barev.“Nestačí ani tmavé sluneční brýleA jak tedy můžeme zatmění slunce sledovat? Lékaři radí, že ani velmi tmavé sluneční brýle nejsou určeny k přímému sledování Slunce a neposkytují dostatečnou ochranu sítnice. Bezpečné jsou pouze speciální brýle pro pozorování Slunce splňující normu ISO 12312-2.&nbsp;Velké riziko představují také dalekohledy nebo fotoaparáty bez speciálního filtru. „Tyto pomůcky mohou světlo ještě více soustředit a způsobit těžké poškození sítnice během okamžiku. Pokud je chcete používat, musí být speciální filtr vždy umístěn před objektivem přístroje.“Pozor na přímou linii oko-mobil-sluncePokud člověk zatmění pouze natáčí a sleduje přes displej telefonu, může to být bezpečné za předpokladu, že zatmění sleduje z bočního&nbsp;úhlu pouze přes displej. Oko nesmí být nikdy v přímé linii se Sluncem.Zapomeňte na domácí trikyPři každém zatmění se objevují rady doporučující sledovat Slunce přes začouzené sklo, rentgenový snímek, CD nebo několik vrstev slunečních brýlí. Žádná z těchto metod však neposkytuje bezpečnou ochranu.Pozor zejména na dětiDěti bývají zvídavější, častěji se do Slunce dívají déle a neuvědomují si riziko. Zatmění by proto měly sledovat pouze pod dohledem dospělých a výhradně s certifikovanými ochrannými brýlemi.

Na zatmění Slunce se můžete dívat jen pár sekund. Následky mohou zůstat celý život

<a target="_blank" href="https://ostrava.rozhlas.cz/zrak-v-letnim-obdobi-ohrozuji-pyly-znecistena-voda-klimatizace-ale-i-ostre-9635119">O nejčastějších letních rizicích</a> pro oči a o tom, jak svůj zrak správně chránit, hovořila v Českém rozhlase Ostrava MUDr. Zlatislava Tulingerová, FEBO, z oční kliniky Lexum Ostrava. Posluchačům mimo jiné vysvětlila, proč může být problematické koupání v moři či bazénu s kontaktními čočkami a jak očím škodí klimatizace, pyly nebo intenzivní sluneční záření.

Jak chránit zrak v létě? Posluchačům Českého rozhlasu Ostrava radila MUDr. Zlatislava Tulingerová

Oči mohou napadnout viry, bakterie i paraziti. V českých podmínkách se odborníci nejčastěji setkávají například s toxoplazmózou nebo infekcí rohovky způsobenou prvokem akantamébou. Přestože jde o vzácná onemocnění, jejich následky mohou být velmi závažné a v krajních případech mohou vést až k trvalé ztrátě zraku. Na co si dát pozor, radí oftalmoložka.<blockquote>„Oko je mimořádně citlivý orgán. Jakýkoliv zánět může poškodit struktury nezbytné pro vidění. Někteří paraziti napadají přímo tkáně oka, jiní vyvolávají silnou imunitní reakci. Výsledkem může být jizvení, poškození sítnice nebo rohovky a v krajních případech i trvalá ztráta zraku,“ vysvětluje MUDr. Enkela Hrdličková, PhD. lékařka z oční kliniky Lexum.</blockquote>Parazit, kterého má v těle velká část populaceJedním z nejzajímavějších příkladů parazitárního onemocnění, se kterým se můžeme setkat i u nás, je toxoplazmóza. Parazit Toxoplasma gondii patří mezi nejrozšířenější infekce na světě a během života se s ním setká velká část populace. Ve většině případů člověk nezaznamená žádné obtíže a nebezpečný je především pro těhotné ženy a osoby s oslabenou imunitou. V některých případech ale může zasáhnout sítnici a vyvolat zánět i u osob jinak zdravých.<blockquote>„Člověk může mít drobné ložisko v oku a dlouhou dobu o něm vůbec neví. Potíže se často objeví až při aktivaci infekce nebo pokud je postižena část sítnice důležitá pro ostré vidění,“ upozorňuje MUDr. Hrdličková.</blockquote>Typickými projevy bývá rozmazané vidění, tmavé skvrny v zorném poli nebo nové plovoucí zákalky před okem.Mezi další parazity, kteří mohou postihnout lidské oko, patří také roztoč rodu Demodex. Ten se běžně vyskytuje na kůži většiny dospělých lidí a za normálních okolností nezpůsobuje potíže. Pokud se však přemnoží, může vést k zánětu okrajů očních víček (blefaritidě), svědění, pálení očí, pocitu cizího tělíska nebo nadměrnému slzení. Diagnózu stanoví oční lékař a léčba spočívá především v důsledné hygieně očních víček a cílené terapii.Nemoc, která připraví o zrak miliony lidíV tropických oblastech se lékaři setkávají s parazitárními onemocněními, která jsou v Česku prakticky neznámá. Nejčastějším příkladem je takzvaná říční slepota. Toto chronické onemocnění způsobuje hlístice Onchocerca volvulus, kterou přenášejí muchničky žijící v okolí rychle tekoucích řek především v Africe a částech Jižní Ameriky.Pokud se larvy dostanou do oka, vyvolávají opakované záněty rohovky, sítnice a zrakového nervu. Následkem může být nevratná ztráta zraku. Onemocnění dodnes postihuje miliony lidí a patří mezi nejvýznamnější infekční příčiny slepoty na světě.Akantaméba číhá i v české voděZatímco říční slepota je hrozbou výhradně tropických oblastí, s jiným mikroorganismem se můžeme setkat i v běžném českém prostředí, a to téměř všude. Akantaméba se přirozeně vyskytuje v půdě a vlhkém prostředí, ale i ve sladké vodě, a to včetně té kohoutkové.V tropických oblastech se lékaři setkávají s parazitárními onemocněními, která jsou v Česku prakticky neznámá. Nejčastějším příkladem je takzvaná říční slepota. Toto chronické onemocnění způsobuje hlístice Onchocerca volvulus, kterou přenášejí muchničky žijící v okolí rychle tekoucích řek především v Africe a částech Jižní Ameriky.Pokud se larvy dostanou do oka, vyvolávají opakované záněty rohovky, sítnice a zrakového nervu. Následkem může být nevratná ztráta zraku. Onemocnění dodnes postihuje miliony lidí a patří mezi nejvýznamnější infekční příčiny slepoty na světě.&nbsp;Akantaméba číhá i v české voděZatímco říční slepota je hrozbou výhradně tropických oblastí, s jiným mikroorganismem se můžeme setkat i v běžném českém prostředí, a to téměř všude. Akantaméba se přirozeně vyskytuje v půdě a vlhkém prostředí, ale i ve sladké vodě, a to včetně té kohoutkové.Sama o sobě nepředstavuje pro většinu lidí významné nebezpečí, rizikovou skupinou jsou však nositelé kontaktních čoček. Ti by se měli vyvarovat koupání i sprchování s čočkami, které výrazně zvyšují riziko rozvoje infekce.„Pokud člověk plave s čočkami nebo je oplachuje vodou z kohoutku, vytváří podmínky, které mohou vést k infekci rohovky. Ta bývá velmi bolestivá a její léčba může trvat mnoho měsíců. Právě proto se doporučuje čočky při koupání vůbec nepoužívat,“ upozorňuje MUDr. Hrdličková.Právě špatná hygiena kontaktních čoček dnes patří mezi nejčastější rizikové faktory vzniku této infekce.„Naštěstí jde v českých podmínkách o relativně vzácná onemocnění. Přesto na ně myslíme zejména u pacientů po cestách do tropů nebo u nositelů kontaktních čoček, kteří přicházejí s bolestivým a zarudlým okem,“ dodává MUDr. Hrdličková.Kdy už nejde jen o podráždění? Mezi varovné signály možných parazitárních onemocnění očí patří:• výrazná bolest oka, • silné zarudnutí, • citlivost na světlo, • rozmazané vidění, • nové zákalky, • pocit mlhy před okem.Čas rozhoduje Krátkodobé pálení po koupání většinou samo odezní a není třeba ho řešit. Pokud se ale obtíže zhoršují nebo se přidá zhoršení vidění, je vhodné vyhledat očního lékaře co nejdříve.„Některé infekce mohou během několika týdnů způsobit nevratné změny na rohovce nebo sítnici. Pozdní diagnóza proto může znamenat trvalé zhoršení zraku, vznik jizev a v nejtěžších případech i ztrátu vidění na postiženém oku,“ uzavírá MUDr. Hrdličková.Léčba parazitárních infekcí oka závisí na konkrétní příčině onemocnění. U infekce způsobené akantamébou jde zpravidla o dlouhodobé podávání speciálních očních kapek a pravidelné kontroly. U toxoplazmózy se používají léky působící proti parazitovi, někdy v kombinaci s protizánětlivou léčbou.„Ve všech případech platí, že čím dříve se nemoc odhalí, tím větší je šance na zachování dobrého zraku,“ doplňuje MUDr. Enkela Hrdličková.