V Česku žijí statisíce lidí s glaukomem. Velká část z nich o nemoci neví
Myslel si, že jen potřebuje silnější brýle. Místo toho se dozvěděl, že mu hrozí ztráta zraku. Podobný šok zažívají v ordinacích očních lékařů tisíce Čechů ročně. Glaukom neboli zelený zákal je celosvětově druhou nejčastější příčinou slepoty a zrádný je především v tom, že dlouho nemá žádné příznaky. Lékaři proto apelují na veřejnost: nepodceňujte preventivní prohlídky. Moderní medicína totiž při včasné diagnóze dokáže téměř zázraky – například pomocí laserů či mikroskopických implantátů pro snížení nitroočního tlaku.
Podle dat ÚZIS* je v České republice každoročně s diagnózou glaukom léčeno přibližně 200 tisíc pacientů. Pokud k nim připočteme i osoby, které jsou kvůli podezření na glaukom a přítomnosti rizikových faktorů dlouhodobě sledovány u očních lékařů, jde celkově o více než 340 tisíc lidí ročně. Právě tato skupina ukazuje, jak významnou zátěž glaukom pro zdravotní systém představuje. Odborné odhady přitom hovoří o tom, že skutečný počet lidí žijících s tímto onemocněním může být výrazně vyšší, protože velká část nemocných o tom, že trpí zeleným zákalem, neví. Častý záchyt bývá v období, kdy si lidé k lékaři přicházejí pro první brýle na čtení.
Celosvětově trpělo glaukomem v roce 2020 přibližně 76 milionů lidí a podle dlouhodobých projekcí může jejich počet do roku 2040 vzrůst až na 111,8 milionu. Souvisí to i se stárnutím populace, protože glaukom je onemocnění, jehož riziko stoupá progresivně s věkem. Glaukom je po šedém zákalu druhou nejčastější příčinou slepoty na světě.
Nebezpečí vysokého nitroočního tlaku
Jedním z hlavních rizikových faktorů glaukomu je zvýšený nitrooční tlak. Ten vzniká v důsledku nerovnováhy mezi tvorbou a odtokem nitrooční tekutiny (tzv. komorové vody), která v oku neustále cirkuluje, udržuje jeho tvar a zajišťuje výživu. Pokud je však její odtok zhoršený, tlak v oku stoupá a může postupně utlačovat a poškozovat zrakový nerv, který začne odumírat. Záludnost spočívá v tom, že zvýšený tlak většina pacientů necítí. Existuje navíc i tzv. normotenzní glaukom (neboli typ glaukomu s otevřeným úhlem), kdy dochází k poškození zrakového nervu i při hodnotách tlaku v normálním rozmezí. Proto je velmi důležité docházet na komplexní preventivní prohlídky ke svému očnímu lékaři, a odhalit případný zelený zákal co nejdříve. Včasnou léčbou lze oddálit rozvoj komplikací a zpomalit progresivní postup nemoci.
„U glaukomu platí jednoduché pravidlo: co je jednou poškozené na zrakovém nervu, už nedokážeme vrátit zpět. Léčbou umíme nemoc alespoň zpomalit a často stabilizovat, ale klíčové je přijít včas,“ říká MUDr. Martin Fučík, primář oční kliniky Lexum.
Moderní diagnostika dokáže zachytit glaukom dříve
Zatímco dříve se diagnostika glaukomu opírala téměř výhradně jen o měření nitroočního tlaku a vyšetření zorného pole, dnešní oftalmologie má k dispozici i další vysoce přesné zobrazovací metody. Patří mezi ně zejména optická koherenční tomografie (OCT), která umožňuje detailně sledovat změny na zrakovém nervu ještě dříve, než si jich pacient sám všimne.
Šel si pro brýle, odešel s diagnózou
Zkušenost se záludností tohoto onemocnění má i pan Michal, který se o své nemoci dozvěděl náhodou. „Neměl jsem výrazné příznaky. K očnímu lékaři mě přivedlo mírné zhoršení zraku – myslel jsem si, že se mi jen zhoršily dioptrie a budu potřebovat silnější brýle. Paní doktorka mi tehdy důrazně vysvětlila, že jsem měl přijít mnohem dříve, protože šlo o zelený zákal, který je potřeba řešit včas,“ popsal pacient.
Z ambulance své oftalmoložky tak zamířil ke specialistům, kteří se pacientům se zeleným zákalem věnují. Oční tlak se ale nepodařilo stabilizovat léky, následovala tak konzultace kvůli operaci. „Věděl jsem, že operace mě sice nevyléčí, ale může onemocnění zpomalit nebo zastavit a zabránit dalšímu zhoršování zraku. S tím jsem souhlasil. Operace proběhla úspěšně a oko se podařilo stabilizovat. Po několika letech jsem podstoupil zákrok i na druhém oku,“ vzpomíná pan Michal. Nyní má v obou očích malé implantáty, které pomáhají odtoku přebytečné tekutiny a udržují tak nitrooční tlak v normě. „Implantáty v očích mě nijak neomezují. Na začátku, když jsem si vyslechl diagnózu, byly moje pocity smíšené. Nejprve jsem vůbec netušil, o jak závažné onemocnění se jedná. Když mi paní doktorka vysvětlila, co glaukom znamená, vyčítal jsem si, že jsem návštěvu očního lékaře neřešil dříve. Napadlo mě také, zda nepřijdu o zaměstnání. Pracoval jsem totiž u ozbrojených složek, konkrétně u Vězeňské služby ČR. V této profesi je zdravotní stav velmi důležitý a obával jsem se, zda budu moci dál vykonávat svou práci. Díky léčbě mě ale onemocnění nelimitovalo a mohl jsem pracovat dál,“ dodal pan Michal.
Léčba 21. století: Od kapek po mikrostenty
Přestože glaukom zatím nelze zcela vyléčit, moderní medicína nabízí širokou škálu možností, jak jeho průběh alespoň zpomalit a někdy i úplně zastavit. Cílem léčby je vždy snížení nitroočního tlaku na tzv. cílovou hodnotu, která minimalizuje riziko dalšího poškození zrakového nervu. Postup se volí individuálně – od očních kapek, které lokálně snižují tvorbu tekutiny nebo zlepšují její odtok, přes laserové zákroky až po různé typy chirurgických antiglaukomových výkonů.
Trendem posledních let je tzv. MIGS (mikroinvazivní glaukomová chirurgie). „Jde o velmi šetrné zákroky, kdy do oka implantujeme miniaturní stenty nebo drenážní implantáty – zjednodušeně řečeno malé trubičky tenčí než lidský vlas. Ty fungují jako bypass, kterým tekutina bezpečně odchází z oka ven, čímž se sníží vysoký tlak, který je pro zrak pacientů nebezpečný,“ popisuje moderní postupy MUDr. Martin Fučík, primář oční kliniky Lexum.
Kdo by měl zpozornět
Riziko glaukomu roste s věkem, významnou roli hraje i rodinná zátěž, výrazné oční vady nebo třeba úraz oka. Na preventivní prohlídky by měli chodit pravidelně zejména:
lidé po 40.– 45. roce věku a kuřáci (riziko stoupá progresivně s věkem),
ti, kteří mají glaukom v rodině (lidé s pozitivní rodinnou anamnézou mají až 4-9 x vyšší riziko vzniku glaukomu),
lidé s přidruženými onemocněními (např. s diabetem nebo vysokým krevním tlakem),
silně krátkozrací a pacienti po úrazech či poranění oka.
Prevence je klíčová. Zvlášť po 45. roce věku
Odborníci doporučují absolvovat preventivní oční vyšetření minimálně každé čtyři roky, po 45. roce věku i častěji, dle doporučení lékaře. Preventivní prohlídky i následnou léčbu hradí zdravotní pojišťovna. „Určitě bych všem doporučil, aby nezanedbávali preventivní prohlídky. Oči máme jen jedny a jejich poškození se často nedá vrátit zpět. Návštěva očního lékaře alespoň jednou za dva roky nikoho časově nezatíží, ale může včas odhalit závažné onemocnění a zachránit zrak,“ říká z vlastní zkušenosti pan Michal.
„V léčbě glaukomu dnes dosahujeme výrazně lepších výsledků než před dvaceti lety. Máme širší spektrum možností, jak pacientům pomoci a dokážeme tak léčbu přizpůsobit konkrétnímu pacientovi. Největší podíl úspěšnosti ale stále rozhoduje včasná diagnostika,“ zdůrazňuje MUDr. Fučík.
Světový týden glaukomu připomíná jediné: nepodceňujte prevenci
Světový týden glaukomu (8.–14. března 2026) má za cíl upozornit veřejnost na rizika tohoto onemocnění a význam včasného záchytu. „Mnoho pacientů přichází pozdě jen proto, že neměli žádné potíže. U glaukomu je prevence skutečně klíčová. Čím dříve nemoc odhalíme, tím větší šanci má pacient si svůj zrak uchovat,“ uzavírá MUDr. Fučík.
* Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS), sledovaná data v období 2018–2023