Paraziti v oku? Nejde jen o exotiku. Některé můžeme potkat i v Česku
Když se řekne parazitární onemocnění, většina lidí si představí exotické destinace a tropické nemoci, které se nás netýkají. Ve skutečnosti se ale některé mikroorganismy, které mohou ohrozit zrak, vyskytují i v České republice.
Oči mohou napadnout viry, bakterie i paraziti. V českých podmínkách se odborníci nejčastěji setkávají například s toxoplazmózou nebo infekcí rohovky způsobenou prvokem akantamébou. Přestože jde o vzácná onemocnění, jejich následky mohou být velmi závažné a v krajních případech mohou vést až k trvalé ztrátě zraku. Na co si dát pozor, radí oftalmoložka.
„Oko je mimořádně citlivý orgán. Jakýkoliv zánět může poškodit struktury nezbytné pro vidění. Někteří paraziti napadají přímo tkáně oka, jiní vyvolávají silnou imunitní reakci. Výsledkem může být jizvení, poškození sítnice nebo rohovky a v krajních případech i trvalá ztráta zraku,“ vysvětluje MUDr. Enkela Hrdličková, PhD. lékařka z oční kliniky Lexum.
Parazit, kterého má v těle velká část populace
Jedním z nejzajímavějších příkladů parazitárního onemocnění, se kterým se můžeme setkat i u nás, je toxoplazmóza. Parazit Toxoplasma gondii patří mezi nejrozšířenější infekce na světě a během života se s ním setká velká část populace. Ve většině případů člověk nezaznamená žádné obtíže a nebezpečný je především pro těhotné ženy a osoby s oslabenou imunitou. V některých případech ale může zasáhnout sítnici a vyvolat zánět i u osob jinak zdravých.
„Člověk může mít drobné ložisko v oku a dlouhou dobu o něm vůbec neví. Potíže se často objeví až při aktivaci infekce nebo pokud je postižena část sítnice důležitá pro ostré vidění,“ upozorňuje MUDr. Hrdličková.
Typickými projevy bývá rozmazané vidění, tmavé skvrny v zorném poli nebo nové plovoucí zákalky před okem.
Mezi další parazity, kteří mohou postihnout lidské oko, patří také roztoč rodu Demodex. Ten se běžně vyskytuje na kůži většiny dospělých lidí a za normálních okolností nezpůsobuje potíže. Pokud se však přemnoží, může vést k zánětu okrajů očních víček (blefaritidě), svědění, pálení očí, pocitu cizího tělíska nebo nadměrnému slzení. Diagnózu stanoví oční lékař a léčba spočívá především v důsledné hygieně očních víček a cílené terapii.
Nemoc, která připraví o zrak miliony lidí
V tropických oblastech se lékaři setkávají s parazitárními onemocněními, která jsou v Česku prakticky neznámá. Nejčastějším příkladem je takzvaná říční slepota. Toto chronické onemocnění způsobuje hlístice Onchocerca volvulus, kterou přenášejí muchničky žijící v okolí rychle tekoucích řek především v Africe a částech Jižní Ameriky.
Pokud se larvy dostanou do oka, vyvolávají opakované záněty rohovky, sítnice a zrakového nervu. Následkem může být nevratná ztráta zraku. Onemocnění dodnes postihuje miliony lidí a patří mezi nejvýznamnější infekční příčiny slepoty na světě.
Akantaméba číhá i v české vodě
Zatímco říční slepota je hrozbou výhradně tropických oblastí, s jiným mikroorganismem se můžeme setkat i v běžném českém prostředí, a to téměř všude. Akantaméba se přirozeně vyskytuje v půdě a vlhkém prostředí, ale i ve sladké vodě, a to včetně té kohoutkové.
V tropických oblastech se lékaři setkávají s parazitárními onemocněními, která jsou v Česku prakticky neznámá. Nejčastějším příkladem je takzvaná říční slepota. Toto chronické onemocnění způsobuje hlístice Onchocerca volvulus, kterou přenášejí muchničky žijící v okolí rychle tekoucích řek především v Africe a částech Jižní Ameriky.
Pokud se larvy dostanou do oka, vyvolávají opakované záněty rohovky, sítnice a zrakového nervu. Následkem může být nevratná ztráta zraku. Onemocnění dodnes postihuje miliony lidí a patří mezi nejvýznamnější infekční příčiny slepoty na světě.
Akantaméba číhá i v české vodě
Zatímco říční slepota je hrozbou výhradně tropických oblastí, s jiným mikroorganismem se můžeme setkat i v běžném českém prostředí, a to téměř všude. Akantaméba se přirozeně vyskytuje v půdě a vlhkém prostředí, ale i ve sladké vodě, a to včetně té kohoutkové.
Sama o sobě nepředstavuje pro většinu lidí významné nebezpečí, rizikovou skupinou jsou však nositelé kontaktních čoček. Ti by se měli vyvarovat koupání i sprchování s čočkami, které výrazně zvyšují riziko rozvoje infekce.
„Pokud člověk plave s čočkami nebo je oplachuje vodou z kohoutku, vytváří podmínky, které mohou vést k infekci rohovky. Ta bývá velmi bolestivá a její léčba může trvat mnoho měsíců. Právě proto se doporučuje čočky při koupání vůbec nepoužívat,“ upozorňuje MUDr. Hrdličková.
Právě špatná hygiena kontaktních čoček dnes patří mezi nejčastější rizikové faktory vzniku této infekce.
„Naštěstí jde v českých podmínkách o relativně vzácná onemocnění. Přesto na ně myslíme zejména u pacientů po cestách do tropů nebo u nositelů kontaktních čoček, kteří přicházejí s bolestivým a zarudlým okem,“ dodává MUDr. Hrdličková.
Kdy už nejde jen o podráždění?
Mezi varovné signály možných parazitárních onemocnění očí patří:
• výrazná bolest oka,
• silné zarudnutí,
• citlivost na světlo,
• rozmazané vidění,
• nové zákalky,
• pocit mlhy před okem.
Čas rozhoduje
Krátkodobé pálení po koupání většinou samo odezní a není třeba ho řešit. Pokud se ale obtíže zhoršují nebo se přidá zhoršení vidění, je vhodné vyhledat očního lékaře co nejdříve.
„Některé infekce mohou během několika týdnů způsobit nevratné změny na rohovce nebo sítnici. Pozdní diagnóza proto může znamenat trvalé zhoršení zraku, vznik jizev a v nejtěžších případech i ztrátu vidění na postiženém oku,“ uzavírá MUDr. Hrdličková.
Léčba parazitárních infekcí oka závisí na konkrétní příčině onemocnění. U infekce způsobené akantamébou jde zpravidla o dlouhodobé podávání speciálních očních kapek a pravidelné kontroly. U toxoplazmózy se používají léky působící proti parazitovi, někdy v kombinaci s protizánětlivou léčbou.
„Ve všech případech platí, že čím dříve se nemoc odhalí, tím větší je šance na zachování dobrého zraku,“ doplňuje MUDr. Enkela Hrdličková.